Táborové legendy
Rozmary Paní Smrti aneb prokleté dítě
… 1. den cyklu Světla, Čarorok 1001 … (léto, rok 2021 člověčenský)
…přistoupila před Márvelovu hrobku a věděla, že za pár okamžiků se rozhodne o budoucnosti člověka a magických tvorů. Nikdy neměla takový strach, že udělá chybu. Snad její odpověď bude správná a Paní Smrti splní jejich přání tak, jak slíbila. Naposledy pohlédla na ostatní, kteří mlčky pozorovali každý její pohyb. Pohlédla do míst, kde před několika okamžiky zmizel přelud čaroděje, jenž se za ně obětoval. Zavřela oči, zhluboka se nadechla a z jejích úst vyšla odpověď na otázku, kterou jim před pár hodinami položila Paní Smrti: „Všechna magie kolem nás existuje, protože mi v ní ze srdce věříme. To je důvod, proč si je všechny stvořila a proč nám plníš naše tajná přání. To je má odpověď tobě, Paní Smrti, stvořitelko všeho.“
Otočila se na ostatní, pokynula hlavou a všichni z plna hrdla zakřičeli do ticha a tmy jeho jméno: „Brundibál“. To bylo jejich přání. Po její tváři stékaly slzy a nemohla ani rozrušením stát. Zapochybovala. Snad chtěla Paní Smrti slyšet něco jiného. Nedovedla si představit, že už nikdy čaroděje, který je přivedl do tohoto světa, nespatří, nepromluví s ním … Pohlédla na ostatní a náhle uviděla v jejich očích radost. Jeden hleděl na druhého a všichni ukazovali jedním směrem. Ohlédla se a radostí se ji podlomila kolena. Ne, nebyl to Michael Jackson, což by ji samozřejmě také potěšilo, ale byl to čaroděj, který před pár hodinami přestal existovat. Vrátil se. Ona ho vrátila zpět, protože pochopili smysl její otázky. Příběh pokračuje a Brundibál, nejmocnější čaroděj Prapodivnotvůrie, nás bude doprovázet dál. Dlouho se ten den slavilo, mnozí do rána oko nezamhouřili a všichni byli v očekávaní, co jim zítřek přinese a kam je jejich cesty dovedou.
Nikdo z nich ale netušil, že v ten den probudili něco, co má změnit úplně všechno. Nikdo z nich netušil, že jejich odhodlání, láska a oběti zažehly jiskru, která možná sežehne celý svět. Nikdo z nich netušil, že zpečetili osud dítěti, které …
… 2. den cyklu Světla, Čarorok 1001 … (někdy po půlnoci)
Čaroděj Brundibál stále nemohl uvěřit tomu, že je zpět, že díky člověčině je vše zachráněno a že svět fantazie může existovat dál. Seděl sám na kouzelné truhle a utíral si zbytky rtěnky, která mu ulpěla na vousech, když ho po návratu polibky vítaly jeho obdivovatelky a obdivovatelé. Po pravdě byl rád, že už všichni někde slaví a že může být chvilku sám. Přemýšlel, co bude dál, jaká další dobrodružství ho čekají. Jaké další bitvy po boku člověčiny vybojuje. Byl šťastný. Nasadil si divotvorný klobouk, přes rameno přehodil svou brašnu, do které uložil svou hůlku, do jedné ruky vzal Berlu všemocnou, do druhé Knihu kouzel Bílé magie. Rozhlédl se kolem sebe a naposledy pohlédl do tábora, kde probíhaly oslavy. Pousmál se a odkráčel do lesů, do míst, kde to tolik miloval.
Netušil ale, tak jako netušila člověčina, že ona ho sleduje. A už vůbec netušil, že mu tak závidí.
… někdy ke konci cyklu Temnoty, Čarorok 1001 … (někdy na konci prosince člověčenského roku 2021)
Brundibál kráčel s Babou Jagou a Chrochtáčkem kolem studánky a hlasitě se smáli tomu, jak se medvědovi Brumbácovi opět a zase nepovedlo tentokrát Vánoční kouzlo. Chtěl si ulehčit práci a ozdobit vánoční cukroví kouzelnými borůvkami a místo toho vyčaroval kozí bobky v podobě borůvek a všem dal ochutnat. Asi si dovedete představit, jak ho s tím hnali. A jak si tak kráčeli, zahlédli před sebou zvláštní postavu. Někoho, koho zde rozhodně nečekali. Brundibál zastavil a prudce rukou naznačil, aby se za něj jeho kamarádi ukryli. Chrochtáček i Baba Jaga dostali strach. Společně s Brundibálem pozorovali, jak se ta divná postava uchechtává a něco si pro sebe mumlá. V tom stála před Brundibálem, který se nemohl ani hnout. Byl zcela v její moci. Nechápal, jak je to možné, ale cítil z ní zlobu. Vůbec tomu nerozuměl, protože ona nemá mít žádné emoce, ona jen tak prostě existuje. V tom mu pohlédla do očí, a aniž by cokoli řekla, věděl, co prožívá a co po něm chce. Zmizela, on padl na kolena a rozbrečel se. Věděl totiž, že jí nikdo nedokáže zabránit v tom, co chce udělat. Věděl to proto, protože ona je všemocná a není síla, která by jí zastavila. Ona je totiž stvořitelkou všeho a je podstatou magie. Ona je Paní Smrti.
Nikdo totiž netušil, že ve chvíli, kdy zakřičeli ze srdce jeho jméno, tak v ní probudili …
