Táborové legendy
Cesta do Země trpaslíků aneb návrat draka Hnědotrnce
Byl již dlouhé dny na cestách a jeho kroky směřovaly k jasnému cíli. Kráčel vysokými ledovými horami, jejichž vrcholky se dotýkaly nebes. Země, do které vstoupil, byla daleko za hranicemi známých zemí Čaroříše. Podle pradávné smlouvy se tato země nikdy nesmí objevit v mapách a nikdy nesmí být odhalena člověčině. Jsou v ní totiž ukryty poklady tak vzácné, že z toho jde hlava kolem a že by člověčinu zbytečně pokoušely. A jak víme, člověk je tvor hamižný a pro zlato mnohdy ztratí rozum. Poklady stráží poněkud nevrlí tvorové, kteří svým vzrůstem připomínají spíše pidilidi. Nenechte se ale mýlit, v jejich hrudi bije srdce bojovníků a dostat se s nimi do křížku není vůbec dobré. Na druhou stranu, pokud jim projevíte úctu, mohou být nejlepšími přáteli.
Na konci své pouti stanul Čaroděj před obří horou, která nebyla tím, čím se zdá. Jedno máchnutí hůlkou a před ním se objevil úzký vchod do temné skalní komnaty. Zápach, který se z ní linul, nevěstil nic dobrého. Udělal pár kroků a zmizel ve skalní stěně. Dlouhé minuty stál bez hnutí a bez jediného slova. Už tušil, že dávno není sám. Zvedl hůlku, jako by se chystal k boji.V tom se těsně před ním zjevily dvě velké oči. Oči tvora, kterého již tisíc let nikdo nespatřil. Z jeho tlamy pak vyšla slova, jejichž význam chápali jen oni: „Svůj dluh jsem splatil čaroději, teď jsi na řadě ty“.
Pozn.: Úvodní legenda k fantasy táborům 2016.
