Čarorok: 999 / Mrazivý cyklus / 27. den cyklu

Jak plynul čas

První zmínky o bytostech s magickými schopnostmi se datují až do dob, kam jen sahá paměť Člověčiny. V průběhu staletí Starého věku se mezi Člověčinou a magickými bytostmi vytvořila mnohá přátelství, která přetrvala i ty nejtěžší zkoušky. I proto bylo dlouhou dobu záhadou, proč z ničeho nic pro Člověčinu přestal existovat magický svět. Nebylo ani jasné, zda magie zmizela trvale ze světa, nebo se pouze ukryla před zraky Člověčiny. V ten den, kdy se tak stalo, skončil Starý věk magie. Postupem času Člověčina na tento svět zapomněla. Nastala doma Temného věku, o kterém toho není moc známo.
Nový věk se datuje od chvíle, kdy dva čarodějové uzavřeli v Hoře kouzel tajnou dohodu. Stalo se tak téměř před tisící lety, kdy čarodějové získali do svého vlastnictví dvě tajemné knihy ukrývající veškerou magii.


Konec Starého věku

Před více jak tisíci lety, na konci Starého věku, zuřila ve světě kouzel a magie válka mezi čaroději vyznávajícími Černou magii a mezi chrabrými draky. Nešlo o nic jiného, než o získání vlády nad Dračími kameny moci, v nichž byla ukryta nezkrotná síla draků. Ačkoli byli draci v právu a bránili jen to, co jim náleží, dopustili se v této válce činů, o kterých je lepší nic nevědět. Po desetiletích bojů, si už ani nikdo pořádně nevzpomínal, kdo vlastně válku vyprovokoval a kdo jako první zaútočil. Všechny kameny kdoví kam zmizely, ale boje pořád neustávaly. Zlo plodilo jen další zlo. Tisíce ztracených životů, jak na straně magických tvorů, tak na straně člověčiny, zničilo pouto, které pojilo oba světy. Člověčina se uchýlila do lesů, kde se ukrývala před vším, co mělo něco společného s magií. Už nic, nebylo jako dřív.

Na konci toho všeho zůstala skupinka zoufalých draků, které poháněla už jen pomsta a pro které byl už každý nepřítel. Ve chvíli, kdy se draci ukrytí v tmavé jeskyni připravovali k dalšímu útoku, vstoupil do jeskyně čaroděj. Jediný čaroděj, který se nikdy do bojů nezapojil a jehož jedinou snahou bylo boje ukončit. Stanul před nejsilnějšího draka, z jehož těla trčely mohutné hnědé trny. Upřeně si hleděli do očí, když v tom udeřil čaroděj svou Berlou všemocnou o zem a srazil všechny ostatní draky k zemi. Hnědotrnec se pokusil vychrlit na čaroděje oheň, ale z jeho úst vyšel jen černý dým. Drak padl a připravoval se na smrt. V jeho výrazu byla odevzdanost a lítost. Smrt pro něj byla vlastně vysvobozením. Kdysi velmi mocný a dobro ochraňující drak byl připraven zemřít. V tom se však stalo něco nečekaného. Čaroděj k němu přistoupil, položil svou ruku na jeho obří hlavu a tichým hlasem řekl:“ Je čas přestat a vrátit vše tam, kde to začalo“. Dlouhé dny pak čaroděj s drakem promlouvali o věcech minulých i budoucích. Byl konec, válka skončila. Dohoda, kterou ti dva uzavřeli, znamenala konec Starého věku. Jejich dohoda mimo jiné znamenala, že svět Člověčiny a magických bytostí se rozdělí, aby všichni zapomněli a jednou mohli své cesty opět propojit.

Datováno: Starý věk

Videa