Jak plynul čas

První zmínky o bytostech s magickými schopnostmi se datují až do dob, kam jen sahá paměť Člověčiny. V průběhu staletí Starého věku se mezi Člověčinou a magickými bytostmi vytvořila mnohá přátelství, která přetrvala i ty nejtěžší zkoušky. I proto bylo dlouhou dobu záhadou, proč z ničeho nic pro Člověčinu přestal existovat magický svět. Nebylo ani jasné, zda magie zmizela trvale ze světa, nebo se pouze ukryla před zraky Člověčiny. V ten den, kdy se tak stalo, skončil Starý věk magie. Postupem času Člověčina na tento svět zapomněla. Nastala doma Temného věku, o kterém toho není moc známo.
Nový věk se datuje od chvíle, kdy dva čarodějové uzavřeli v Hoře kouzel tajnou dohodu. Stalo se tak téměř před tisící lety, kdy čarodějové získali do svého vlastnictví dvě tajemné knihy ukrývající veškerou magii.


Kletba z hlubin moří aneb Zjevení bájné Krakatice

Od chvíle, kdy Archeleon, mocný vládce všech vodních říší, přišel o své magické schopnosti, již není pod vodní hladinou tak bezpečno, jak bylo dříve. Začínají se hromadit svědectví o výskytu vodních tvorů, kteří pocházejí z těch nejhlubších a nejtemnějších míst vodního světa. Vodní hadi, mořští skřeti, obludní žahavci… O těch a jiných se dnes začíná opět mluvit. Jezerní lidé jsou bojovnější a nepřátelštější více než kdy jindy. Někteří by dokonce odpřisáhli, že spatřili bájnou Krakatici, která se naposledy objevila v dobách Starého věku, kdy byla po staletí celá okolní říše zatopená vodou a kdy zde vládl nemilosrdným klepetem mořský car, jehož jméno bylo dávno zapomenuto. Zapomenuta byla i Kletba sedmi moří, díky které si podmanil vše suchozemské a díky které si zotročil všechny bytosti. Pro mnohé babské povídačky, pro mnohé dávná skutečnost.

Bezmocně stál na břehu a přihlížel, jak vše, co se snažil po staletí chránit, mizí v temných hlubinách. Hladina před ním se rozvířila a mohutné chapadlo dopadlo těsně před něj. Obří hlavonožec proplul kolem a zmizel v nočních vodách. Pohlédl před sebe na jezero a přímo před jeho zraky povstal zvláštní tvor. V mohutném klepetu, které měl místo své ruky, svíral trojzubec, jeho tvář připomínala slizkou chobotnici. Vznešený klobouk zdobený mořskými řasami, provazy protkaný plášť plující na hladině umocňovaly ohromení a zděšení, které Archeleon při pohledu na něj prožíval.

Kráčel po vodní hladině, až se octnul tváří tvář Archeleonovi. Pohlédl na něj svýma rybíma očima a pronesl: „Je čas, aby ve mě začali všichni zase věřit. Služ mi a možná budeš i žít.“ Otočil se a zmizel pod hladinou. Archeleon stál a nevydal ani hlásku. Věděl, že jeho svět je vydán na milost a nemilost tvorovi, proti kterému bez pomoci a bez svých magických schopností nic nezmůže.

Pozn.: Úvodní legenda k fantasy táborům 2017.

Datováno: Nový věk / Čarorok: 996 / Cyklus temnoty / 23 den cyklu

Videa